zpět na úvodní stránku
foto z inscenace

Eurípidés

Médeia

947. premiéra 19. březen 2016

derniéra 13. října 2016 (hráno 21x)

   

režie Věra Herajtová j. h.

dramaturgie Barbora Jandová

překlad Václav Renč

výprava Jana Preková j. h.

hudba Vladimír Franz

představení řídí Gabriela Schottnerová

napovídá Taťána Schottnerová

   

Velká scéna, 1:30 hrajeme bez pauzy

osoby a obsazení

Médeia - Lenka Schreiberová

Iásón - František Mitáš

Lysandra - Anna Bazgerová

Aigeus - Richard Vokůrka

Kreón - Josef Kundera

Glauké - Vladimíra Čapková

Emmeléia - Lucie Sobotková

Agaména - Marta Dřímal Ondráčková

"To není už rodina. / On v královském lůžku / našel svou slast / A ona - v ložnici sama, / v záplavě slz život utápí."

Lysandra

náhled plakátuMédeia (jejíž jméno znamená „Vědma“ či „Vynalézavá“), dcera kolchidského krále a vnučka boha Slunce Hélia, je mocnou kouzelnicí a léčitelkou znalou tajemství a darů přírody. Vášnivě se zamilovala do řeckého hrdiny Iásóna, pomohla mu získat posvátné Zlaté rouno a odplula s ním z Kolchidy do Řecka. Pro svou lásku zradila otce i vlast a dopustila se i dalších zločinů. V řeckém Iólku zabila Iásónova strýce - krále Pélia, který odmítl Iásónovi předat trůn, přestože splnil úkol a přivezl Zlaté rouno... Jako vyhnanci našli Iásón a Médeia nakonec útočiště v Korintu. Když vládce Korintu Kreont nabídne Iásónovi svou dceru Glauké, neváhá Iásón Médeiu i jejich dva syny opustit, aby znovu získal vládu a moc... V této chvíli začíná Euripidovo drama.

Médein příběh je dramatem oklamané a zrazené ženy, která obětovala vše pro svého muže („jako by jevištěm dramatu byla Médeina duše“, píše Jaroslav Král), ale i drama střetu cizinky, „barbarky“, která „má svoji hlavu a chce ji mít“ s takzvanou „civilizovanou“ společností s jejím pragmatismem a touhou po majetku a moci.

Režisérka Věra Herajtová vychází ve své úpravě z moderního překladu Václava Renče a současně zpracovává další motivy antického mýtu. Její adaptace ve výpravě Jany Prekové, umocněné hudbou Vladimíra Franze je důkazem, že více než dvě tisíciletí starý text stále rezonuje s otázkami i zkušenostmi současného diváka.

foto ze zkoušek

náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky

foto z představení

náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky náhled fotky

Na představení se také podílejí:

Jevištní mistr Jiří Kašík st., Světla František Dočekal a Jaroslava Chlubnová, Zvuk Martin Zmrhal a Tomáš Kvasnička, Scénu staví skupina Pavla Severina, Obléká Dagmar Vacková a Petra Vomelová, Vlásenky Marta Čechová a Zdena Černá, Rekvizity Hana Kiková a Radka Slavíková, Malíři dekorací Jan Jiřiště a Radek Hubocký, Kostýmy Karla Čermáková, Marie Schwarzová, Hana Vinczeová a Petr Vosmek, Sklad kostýmů Martina Benáčková Čalounice Jitka Křikavová, Truhlář Miroslav Došek, Zámečník Josef Bartušek. Dekorace, kostýmy a vlásenky vyrobily dílny Horáckého divadla Jihlava.